Archiv pro rubriku: Lešná

Informační zastavení č. 41 PERNÁ

Perná je spolu s Jasenicí, Lhotkou nad Bečvou, Mštěnovicemi, Příluky a Vysokou místní částí obce Lešná.

Historie obce

Název obce Perná je odvozen od původního názvu blízkého potoka s „pernou“, tedy divokou, prudkou vodou. Obec se poprvé připomíná roku 1355 a později se stává součástí Lešenského panství. Perná byla převážně zemědělskou obcí.

Archeologickými nálezy je zde doloženo kontinuální osídlení již od poloviny 12. století. Bylo zde zachyceno osídlení z pozdní doby bronzové a pozůstatky středověkého opevněného sídla – val, zbytky zdiva, zásobnicové jámy a nálezy železných předmětů a keramiky rámcově datovatelné od poloviny 13. stol.

Tvrziště se nachází na východním okraji obce Perná, na výrazné terénní terase narušené menším, již delší čas nepoužívaným lomem. Kdo nemá o místě tvrze žádné informace, projde kolem zcela bez povšimnutí. Jeho existence je však s jistotou potvrzena archeologickým výzkumem ze sedmdesátých let minulého století. Výzkum odkryl několik staveb a kamenné základy, navíc i starší osídlení. Samotná tvrz měla snad jednoduché utváření v podobě centrálního pahorku jádra obklopeného půlkruhem příkopů na nejméně chráněné straně. Severní a částečně západní strana pak byla chráněna krátkým, ale strmějším svahem.

Významné stavby

Ve středu obce stojí kaple sv. Floriána z roku 1833. Na východním okraji obce nalezneme památkově chráněná boží muka se soškou Panny Marie, která ne svém panství nechal v letech 1800-1826 vystavět tehdejší držitel Lešné, hrabě Beess.

Příroda

Na vyvýšeném východním okraji obce se dříve nacházel těšínitový lom. Z mineralogického hlediska si v prostoru moravských Karpat zaslouží pozornost právě lokality vázané na průniky vulkanických hornin skrze flyšové příkrovy. Horniny těšínitové asociace jsou typické pro oblast Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. V podbeskydské vulkanické oblasti se nachází pruh žilných a výlevných magmatitů začínající u Hranic na Moravě a pokračující přes Těšín do Polska. Těšínit je velmi dekorativní horninou – světlé živce spolu s tmavými krystaly amfibolu tvoří hezký celek. Název pochází podle místa výskytu v okolí Těšína.

V okolí Perné se dnes nacházejí přírodně nejcennější listnaté lesy této oblasti. V okolí Bučí roste vzácná orchidej prosvětlených listnatých lesů – vstavač bledý, který kvete již v dubnu, ještě před olistěním stromů, žlutými květy. Tato bohatá populace navazuje na obdobnou populaci za hranicemi vsetínského okresu směrem k Petřkovické hůrce. Z dalších vzácnějších rostlin se vyskytuje voskovka menší či černýš rolní. V okolí Vysoké a Perné byl zjištěn vzácný křeček polní, jehož početnost se v 80. letech 20. století u nás natolik snížila, že mnohde vymizel. Ze vzácnějších druhů ptáků zemědělské krajiny se vyskytuje např. bramborníček černohlavý. Koncem 80. let u osady Bučí několikrát hnízdil strnad zahradní, což bylo poslední známé hnízdiště tohoto kriticky ohroženého druhu na území okresu Vsetín. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje žluva hajní, krutihlav obecný, cvrčilka zelená či strakapoud malý.

Obr. Perná – pohled na Velký a Malý Choryňský rybník. Foto J. Husák, 2018

Obr. Příroda v Perné. Foto: J. Husák, 2018.

 

 

Literatura a zdroje

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

BioLib – Biological Library (Křeček polní – Cricetus cricetus) [online], [cit. 6. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20687/>

Hruban, R. (2013): Nerosty vulkanických hornin [online], [cit. 5. 7. 2018]. Dostupné z <http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/mineralogie/vulkanity/#more-937>

Řezáč, R., Štěpánek, J., P., 2006: Tvrz Perná [online], [cit. 5. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.hrady.cz/index.php?OID=4171&PARAM=11&tid=10554&pos=800>

 

Informační zastavení č. 18 VYSOKÁ

Vysoká je spolu s Jasenicí, Lhotkou nad Bečvou, Mštěnovicemi, Příluky a Pernou místní částí obce Lešná.

Historie

První zmínka o Vysoké pochází z roku 1351. Název se objevuje ve starších latinských pramenech jako „Wysoka, tedy „ves ležící vysoko na kopci, na vysoké stráni, což odpovídá i poloze obce. Do roku 1849 byla Vysoká součástí panství Lešná, od roku 1850 pak náležela k politickému okresu Valašské Meziříčí. Od roku 1976 je již součástí Lešné. Zápisy z roku 1374 dokonce hovoří v osadě Vysoká o opuštěném zlatém dole.

Významné stavby

Z kulturních památek se ve středu obce nachází kaplička z r. 1886, zasvěcená sv. Fabiánovi a Šebestiánovi. Při jedné z polních cest stojí krucifix.

Příroda

Vysoká je v celém okolí nejvýše položenou obcí (413 m n. m.). Nabízí tak široký rozhled na Hostýnské vrchy, Kelečský Javorník, Starojický hrad, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Oderské vrchy. Na západ od obce můžeme vidět komplex rybníků – Velký a Malý Choryňský rybník s přilehlou Přírodní rezervací Choryňský mokřad, která představuje podmáčené území s několika uměle prohloubenými tůněmi. Posláním této rezervace je ochrana a uchování jedinečného mokřadního ekosystému, který je útočištěm mokřadních společenstev s přítomností zvláště chráněných druhů fauny a flóry. Z hráze rybníka lze podle ročního období sledovat chráněné lekníny, kosatce, žebratku bahenní či zvonek hadincovitý. Pozorovat můžeme kuňky, skokany, čolky, ještěrky, volavky, rákosníky, ledňáčky a řadu dalších druhů.

Obr. Pohled na komplex rybníků – Velký a Malý Choryňský rybník s přilehlou Přírodní rezervací Choryňský mokřad. Foto: J. Husák, 2018

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PR Choryňský mokřad [online], [cit. 21. 6. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Chorynsky_mokrad.htm>

Lešná – oficiální stránky obce [online], [cit. 20. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.obec-lesna.cz/hlavni-menu/historie/historie-mistnich-casti/>

Informační zastavení č. 17 LEŠNÁ

Lešná leží v jižní části Podbeskydské pahorkatiny. Největším tokem je řeka Bečva.

Historie obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1355. Ve středu obce byla v 15. století postavena vodní tvrz, přebudovaná na přelomu 16. a 17. století na zámek. Ve 14.-17. století patřila hned několika majitelům. Jedním z nich byl např. Beneš Pražma nebo rody Žerotínů, Lažanských a Kinských.

Významné stavby

Dominantou obce je zámek. Ve středověku na jeho místě stála tvrz obklopená vodním příkopem, jež byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na pozdně renesanční čtyřkřídlý jednopatrový zámek s arkádovým nádvořím, který roku 1847 dostal empírovou podobu. Právě Lažanští začali s renovací panství, úpravami zámeckého areálu včetně přestavby nového kostela. Na výzdobě zámku a kostela se podílel moravský barokní malíř Jan Sattler. Vedle zámeckého hospodářského dvora, který byl v těsné blízkosti zámku a plnil základní funkce důležité pro chod zámku, se zde nacházel i pivovar a vinopalna, vlastní zahrada, chmelnice a oranžérie. V 18. stol. byl kolem zámku zbudován park anglického typu.

Obr. Zámek Lešná – empírový zámek s přilehlým anglickým parkem. Foto: J. Husák, 2018

Nejstarší stavbou obce je kostel sv. Michala z roku 1635, postavený v pozdně barokním slohu na místě vypáleného evangelického kostela. Ve věži kostela byly původně tři zvony, z nichž dva zmizely za 2. sv. války. Zůstal pouze zvon sv. Michal z roku 1730. V kostele je zachována cenná barokní nástropní freska moravského malíře Jana Sattlera z poloviny 18. stol. Za kostelem najdeme pomník obětem první světové války.

U cesty k obci Vysoká se nachází jeskyně p. Marie Lurdské z roku 1895, u které stojí též dvě kapličky křížové cesty z 2. poloviny 18. století. K zajímavostem patří i ozdobné štíty, zachované na dvou statcích, připomínajících tzv. selské baroko.

Příroda

Okolí Lešné je poměrně bohaté na vzácnější květenu. Nachází se zde například největší populace silně ohrožené orchideje – vstavače bledého v celém okrese Vsetín. Setkat se zde můžeme též s dalšími druhy orchidejí, jako jsou vstavač mužský, okrotice bílá, kruštík modrofialový, kruštík bahenní či bradáček vejčitý. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje voskovka menší, lile zlatohlavá či černýš rolní.

Teplomilnější květenu nalezneme v Přírodní památce Jasenice – při zatopeném vápencovém lomu s výskytem raka říčního či škeble rybničné. Jedná se též o významné paleontologické naleziště. Přírodní památce se podrobněji věnuje zastavení č. 19. Hodnotné jsou listnaté lesy a louky Žlabné a Bučí s výskytem vzácných rostlinných a živočišných druhů. Přirozené vodní toky jsou dnes ještě zachovány při potoce Žebrák a Buňávka, kde můžeme obdivovat bohatý břehový porost.

Anglický přírodně krajinářský park vznikl pod vlivem dobového romantického cítění v pol. 19. stol. Už před jeho zřízením se jižně od hospodářského dvora rozkládala okrasná zámecká zahrada užitkového rázu, na jejímž půdorysu byly vysázeny tehdejším majitelem Jiřím Bessem nejstarší dřeviny domácího původy (např. jasan, habr, lípa) doplněné cizími listnáči (jerlín, dřezovec) a jehličnany (douglaska, modřín, tsuga aj.). O další rozkvět parku se zasloužili Kinští, kteří zde vysadili řadu introdukovaných dřevin (např. turecké lísky, cypřišky, katalpy, břestovce, lilovník, petrokarye, nahovětvec a další). Zvelebena byla též nedaleká obora se zvěří, založena ovocná škola, vystavěny skleníky a bazén s vodotryskem. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří, osázený rododendrony a azalkami. Založeny byly dva rybníčky, bažantnice, zbudovány tenisové kurty a kuželna. Dnes se jedná o dendrologicky nejcennější park okresu Vsetín. Roste zde také největší habr v ČR, jedná se však zřejmě o srůst více jedinců. V obci Lešná se však nachází též řada dalších pozoruhodných stromů. Nejzajímavější z nich je památný červenolistý buk lesní u kostela. Jeho obvod kmene je 400 cm a stáří okolo 150 let.

 

 

Literatura a Zdroje:

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Stoklasa, R., 2012: Prameny na Valašsku a v Podbeskydí. Radovan Stoklasa, Rožnov pod Radhoštěm, 143 s.

Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Lešná [online], [cit. 20. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9894/lesna/>