Archiv pro rubriku: Loučka

Informační zastavení č. 31 Lázy

Lázy, dnes součást Loučky, jsou obec složená z původně rozptýlených usedlostí vzniklých pasekářskou kolonizací Valašska v 18. století. Název je odvozen od slova „láz“, což znamená pozemek získaný vypálením lesa. Obec proslula především výrobou červené, uvnitř bíle polévané keramiky (zvané majolínová), která se vyvážela i do zahraničí. Manufaktura však zanikla počátkem 20. století. V centru obce stojí roubená zvonička z 20. let 20. století, postavená dle původních plánů z 19. století.
Významnou dominantou obce Lazy, která je dnes administrativní součástí Loučky, je památná lípa stará asi tři sta let. Má zajímavě pravidelně větvemi do kruhu tvořenou korunu a bezmála třicet let
o ni odborně pečují stromolezci – arboretisté Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí za souhlasu jejích vlastníků.
Zdejší lesy jsou v majetku Lesů a statků Tomáše Bati, lesy mají rozlohu 2.968 ha. Ředitelství je v Loučce a sklad dřeva ve Vsetíně s vlastní železniční vlečkou.
Výnosy LSTB slouží k podpoře činností vzdělávání a sociální nadace rodiny Baťovy. (Továrna a další podniky byly T. Baťovi znárodněny 28. října 1945 na podkladě tzv. Košického vládního programu. Osobní majetek rodiny jí byl pak ukraden československými bolševiky po 25. únoru 1948. Mezi tento majetek např. patřil také Vsetínský zámek, který rodina po jeho navrácení darovala městu Vsetín.)
Lazy – Bílová
Na Ojičné, kam se dostaneme cestou do Kateřinic, najdeme pomník belgického partyzána „Franty Belgičana“, který zde padl v březnu 1945. Skupina belgičanů totiž působila za války jako ostraha muniční továrny v Jablůnce a přešla k partyzánům – 1. partyzánské brigádě Jana Žišky. Působení partyzánů na Lazech a zejména blízké samotě Bílová ale stálo životy několika místních občanů, část dokonce povraždili sami partyzáni.

Informační zastavení č. 31 Lázy

Informační zastavení č. 29 Loučka

Název obce Loučka upomíná na dávné středověké založení na travnatém místě uprostřed lesů. Ostatně nad obcí se vypíná vrch Hradiště, kde stávalo raně středověké opevněné sídlo.
Jedním z nejvýznamnějších majitelů loučského panství byl Jan Nepomuk Mohrweiser, který dal roku 1826 vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku s pohřební kaplí. Současnou klasicistní podobu díky němu získal i zámeček v centru obce, obklopený přírodně-krajinářským parkem.
Po vzniku samostatného Československa se novým majitelem loučského velkostatku stal Tomáš Baťa, který plánoval zámeček upravit jako své letní sídlo. V 90. letech bylo východní hospodářské křídlo zámku zbořeno a novostavba na jeho místě dnes slouží ředitelství Statku a lesů Tomáše Bati. Za svých pobytů v Československu a české republice zde Tomáš Baťa s chotí mnohokrát přebýval a zúčastňoval se aktivně obecního života. Po jeho smrti zde přijíždějí jeho děti. Okolí starého, dodnes neopraveného zámečku i nově adaptované budovy ředitelství tvoří rozsáhlý park.
V blízkosti zámku stojí kostel Krista Dobrého Pastýře, původně zámecká kaple.

Informační zastavení č. 29 Loučka