Archiv pro rubriku: Branky

Informační zastavení č. 33 BRANKY

Branky leží na rozhraní Podbeskydské pahorkatiny a severního okraje Hostýnských vrchů. Hlavním tokem je Loučka.

Historie obce

Jedná se o jednu z mála obcí okresu Vsetín, u které je alespoň přibližně známo datum jejího vzniku. Branky se mlýnem se připomínají jako nově založená ves poprvé roku 1270. V raném novověku patřila mezi největší sídla na Valašsku vůbec. Název obce Branky je patrně odvozen od osobního jména a znamená „ves Brankova”, spíše než od slova brána.

Poměrně veliké léno bylo ve své historii majetkem vesměs drobné moravské šlechty. Koncem 14. stol. byly i s dvorem součástí Arnoltovického léna (sídelní tvrz v nynější Poličné), které měli v držení rytíři z Bělé a později olomoucké biskupství. Mezi držitele Branek patřily i významné české rody – v r. 1629 to byl František Zdeněk Lev z Rožmitálu, v r. 1855 byl držitelem panství Heřman sv. pán z Pillersdorfu. Sídlem šlechty na braneckém panství byl v dřívějších dobách dvůr a tvrz, která však kolem r. 1620 zanikla. Historie zaznamenává při panském braneckém dvoře palírnu a potašárnu, pivovar či továrnu na dřevěné zboží – zápalky a násady.

Významné stavby

Zámek stojící ve středu obce byl vybudován počátkem 18. století za Locknerů z Lockenau. V 80. letech 19. stol. byl pak přestavěn v historizujícím stylu. Na zámeckou budovu navazuje přírodně-krajinářský park. Nedaleko zámku se nachází dominanta obce – farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie dokončený v r. 1787. U kostela nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je vyobrazen znak a iniciály Maxmiliána Locknera z Lockenau a letopočet 1734, dále pak kamenný kříž z roku 1850. Nedaleko se nachází škola postavená roku 1818. Dalšími kulturními památkami obce jsou: pomník obětem 1. světové války a pomník partyzánů u hřbitova, kamenný kříž na hřbitově, kamenný kříž ve středu obce, socha sv. Jana Sarkandra u Dolního Dvora a pomník císaře Františka Josefa nacházející se v lese.

Obr. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – klasicistní jednolodní stavba se čtyřbokou sakristií a věží, ve které se nachází zvon s reliéfem Madony a sv. Floriána. Foto J. Husák, 2018

Příroda

V Obci se rovněž nachází řada přírodně hodnotných lokalit. Významné jsou bezmála dvoukilometrové meandry potoku Loučka mezi Brankami a Poličnou. Významný je zde výskyt korýšů a ptactva – hnízdí zde chráněný ledňáček říční, který obývá čisté řeky s vodorovnými stěnami umožňujícími vyhrabání hnízdní nory. Entomologicky významný je Modrý rybníček a Rybníček za farmou, které jsou též refugiem obojživelníků.

Na svahu nad silnicí do Kladerub, ale i jinde v obci, najdeme přírodně zachovalejší suché loučky s teplomilnými a suchomilnými druhy, které z okolní zemědělské krajiny téměř vymizely. Roste zde např. mateřídouška, devaterník, violka srstnatá, ostřice jarní a jiné. Zajímavější druhy se vyskytují též v listnatých lesích a jejich okolí. Nalezneme zde prstnatec Fuchsův, orlíček planý, všechny tři druhy kyčelnic (k. žláznatou, k. cibulkonosnou, k. devítilistou), zapalici žluťuchovitou či kapraď rezavou. Přestože je přírodě blízká vegetace v okolí obce silně redukovaná – omezuje se na zbytky mezí s porosty starých ovocných stromů a keřů – vytváří příjemný přírodní rámec.

K pozoruhodnostem obce patří park zřízený v 80. letech 19. století v anglickém stylu. S ohledem na vzácné dřeviny (břestovec jižní, jasan ztepilý, dřezovec trojtrnný aj.) je dnes kulturní památkou.

V obci se též nachází řada pozoruhodných stromů, z nichž některé byly vyhlášeny za stromy památné. Většinu z nich bychom našli v místní části zvané Dolní Dvůr. Roste zde například skupinu čtyř vzrostlých jilmů habrolistých – jedná se o vůbec největší jilmy na Valašskomeziříčsku s obvodem kmenů dosahujícím až 470 cm a stářím 170 let. Na levém břehu toku Loučka roste památný dvousetletý dub letní, který je druhým nejmohutnějším dubem v povodí Loučky. Další stoletý dub letní pak nalezneme nedaleko vlakového nádraží.

Významné osobnosti

Významně se do kulturní historie Branek zapsal filolog a germanista Antonín Kašík svým dílem a studiemi valašských nářečí (1876-1915). Ze současnosti pak nelze pominout dramaturga a filmového scénáristu Jiřího Křižana (1941-2010), který zde žil na sklonku svého života.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Branky [online], [cit. 16. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9686/branky/>

Územní plán Branky část II. Odůvodnění [online], [cit. 16. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.obecbranky.cz/file.php?nid=9966&oid=3517483>