Archiv pro rubriku: Police

Informační zastavení č. 32 POLICE

Police leží na jižním okraji Podbeskydské pahorkatiny. Zástavba je soustředěna do jednoho celku, mimo který se nacházejí jen selská usedlost Lapač a samoty Patera a Mlýniska.

Historie

Název byl patrně odvozen od slovního spojení „ves lidí bydlících na poli”, případně označuje otevřený, rovný, výše položený terén. Obdobný název má například i nedaleká Poličná. Police se poprvé připomínají roku 1383. Samostatným lenním statkem pravděpodobně nebyly, v pramenech vystupují jako součást statků v rámci kelečského panství olomouckého biskupství. O pradávném osídlení obce svědčí i nálezy patřící kultuře popelnicových polí. Historické střepy, bronzové náhrdelníky a jehlice byly nalezeny počátkem 20. století v trati Zápouští a Niva. Rozličné bronzové předměty byly nalezeny též v místní části Bolavec, při kučování pařezů byl pod Hájem nalezen značný počet stříbrných mincí.

Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím, chudší pletli sedadla pro továrny na nábytek. V obci bývala vždy kovárna, mlýn nad Policemi byl postaven v 18. stol. Nad obcí na vrcholku Zápouští, v místech, které doposud nesou název „Větřák”, byl roku 1850 postaven větrný mlýn – ve své době jediný na Valašsku. Mlýn je dnes bohužel již zaniklý, obec však usiluje o jeho obnovu. Tento větrný mlýn se dostal i do znaku obce.

Při Policích býval dvůr arcibiskupského panství Kelč zvaný „Vrchovec a při něm myslivna. V roce 1788 byl vrchností dvůr zrušen, polnosti rozděleny na drobné domkařské usedlosti a založena osada Vrchovec, která tvořila vlastní obec, katastrálně patřící k Policím. Všechna stavení ve Vrchovci ve svém názvu nesou označení „ve dvoře” – např. „u Majdlochů ve dvoře či „u Králíků ve dvoře. Dnes místo, kde stával někdejší vrchnostenský dvůr Vrchovec, kolem něhož vznikla stejnojmenná obec, označuje skupina lip. Jako symbol někdejší obce Vrchovec se dostaly do obecního znaku Polic zelené lípové ratolesti.

„Lapač”je jeden z bývalých kelečských dvorů nebo snad samota, jež později patřila k manství Skalička. V těchto místech byly patrně zastavovány „lapány” vozy obchodníků, kteří chtěli po polních cestách obejít mýto. Hlavní cesty tehdy vedly z Polska a Opavy Špičkami, Zbrašovem a Choryní ke Kelči. Z Meziříčí pak na Vsetín do Uher nebo na Branky a Holešov ke Kroměříži.

Významné stavby

V údolí Loučky pod Policemi je zděná kaplička sv. Anny, kterou nechala vystavět hospodyně Tipečková. Na okraji dědiny směrem k Brankám stojí kamenný kříž a blízko něj Boží muka z roku 1886 s obrazem „Útěku do Egypta”. Druhý kamenný kříž se železnou plastikou Krista byl postaven na „Kopečkoch” roku 1863. Na západním konci vsi stojí třetí kříž – dřevěný, zdobený řezbami, nad dědinou byl roku 1871 vystaven dřevěný kříž na místě starého, již sešlého. V obci je kaple Božského srdce Páně z roku 1933 a památník odboje a obětem obou světových válek.

Obr. Ve věži kaple Božského srdce Páně se nachází zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Floriánovi, který ulil Leopold František Stanke v Olomouci v roku 1856. Foto J. Husák, 2018

Příroda

Větší listnatý les nalezneme na severním okraji obce (Háj), další jsou rozdrobené v zemědělské krajině – obvykle kolem vodotečí, ojediněle jsou uvnitř lesního komplexu pod Hůrkou. Hlavním tokem je Loučka, která protéká nezastavěným územím, z velké části má hluboce zařízlé a neregulované koryto. Její meandry mají dobře vyvinutý břehový porost, ve kterém roste zejména vrba, dále pak olše, střemcha, jasan, ojediněle dub. Na území obce se však nachází několik potůčků, které mají neupravené koryto se zachovalými břehovými porosty včetně starších listnatých stromů. Jsou to dva pravostranné přítoky Loučky – Hájový potok a potok Kozara, který má v horní části také cennější rybníček. Drobná vodní plocha se nachází také poblíž usedlosti Lapač. Z orchidejí se na území obce ještě koncem 90. let vyskytoval bradáček vejčitý v sadu v lokalitě Zápouští. Dříve, ještě kolem 60. let, je v katastru uváděna dnes velmi vzácná orchidej vstavač kukačka. Další významnější rostliny lze najít v zahradách okrajových částí obce či ve smíšených lesích pod Hůrkou. Ze vzácnějších lesních druhů ptáků můžeme spatřit čápa černého, krkavce velkého či jestřába lesního. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytuje chřástal polní, křepelka polní, koroptev polní, pěnice vlašská či ťuhýk obecný. Břehy Loučky, Hájového potoka a Kozary vyhledává cvrčila říční a ledňáček říční. V těchto místech najdeme též např. motýlici obecnou a několik druhů vážek. Z obojživelníků se na rybníčku Kozara vyskytuje rosnička zelená a čolek obecný, v listnatých lesích pod Hůrkou vzácně mlok skvrnitý.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Boroko – Police, kaple Božského srdce Páně [online], [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z <

http://www.boroko.cz/reference/detail/police-kaple>

Police – oficiální stránky obce [online], [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z <

http://www.obecpolice.cz/>