Archiv pro rubriku: Valašské Meziříčí

Informační zastavení č. 42 Valašské Meziříčí – historie města

Město na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy se poprvé připomíná roku 1297, o dva roky později je poprvé v pramenech zmínka o sousedním Krásnu. Zatímco historické centrum Krásna padlo v 70.–80. letech 20. století za oběť asanaci a k posledním pozůstatkům jeho zašlé slávy patří renesanční budova bývalé radnice, kostelík sv. Jakuba, empírový zámek Kinských či soubor barokních soch, středověký půdorys jádra Valašského Meziříčí zůstal zachován. Soubor raně novověkých měšťanských domů na náměstí a v přilehlých ulicích, žerotínský zámek, farní kostel, ale i historizující budovy zdejších školských zařízení či ryze moderní funkcionalistické domy, ty všechny připomínají dávnou historii dvouměstí, které kráčelo dějinami bok a boku až do roku 1924, kdy se Krásno stalo součástí Valašského Meziříčí. Vzniklo tak největší město na tehdejším Valašsku, kde se intenzivně rozvíjel průmysl, kvetl obchod, kultura i školství – a nejinak je tomu v současnosti.

Informační zastavení č. 42 Valašské Meziříčí – historie města

Informační zastavení č. 34 Juřinka – historie obce a kaple

Původní název obce, který se objevuje od 14. století v pramenech ve tvaru Jiřího, Juřina či Juřinova Lhota, odkazuje na založení obce v době vrcholné středověké kolonizace (a prominutí daní, tzv. lhůty, v určitém časovém období po jejím založení). Od roku 1976 je součástí Valašského Meziříčí.
Jednou z nejvýraznějších dominant obce je kaplička, jejíž dějiny se začaly psát počátkem 30. let 20. století. Tehdy se o její stavbu zasadili především místní občané, ruku k dílu však přiložili i „přespolní“. O interiérové vybavení se například postarali mistři a studenti proslulé Odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kteří vytvořili oltář Neposkvrněného početí Panny Marie, páter Kavan, taktéž z Valašského Meziříčí, nechal na své náklady pro kapli odlít zvon.
Na katastru obce se nachází oblíbené letiště Valašského leteckého klubu, využívané k létání s rádiem řízenými (RC) modely letadel.

Informační zastavení č. 34 Juřinka – historie obce a kaple

Informační zastavení č. 19 Jasenice – přírodní památka lom Jasenice

K nejcennějším chráněným území Zlínského kraje patří přírodní památka Lom Jasenice (1.71 ha). Jde o lomovou těžbou odkrytý blok štramberského vápence s jezerem hlubokým 13 m, které vzniklo po ukončení těžby pro vápenku přítokem spodní vody i kumulací srážek. Během těžby bylo zejména v prostoru dnešního dna nádrže nalezeno velké množství fosilní fauny – zkamenělin ježovek, břichonožců, ramenonožců apod. Ve vodě žijí škeble říční i rybničná, chránění raci říční, kteří jsou díky potravnímu deficitu v zakrnělé formě a také některé vzácné druhy drobné vodní fauny, např. nezmar hvězdanatý či lukovka jezerní, které však lze pozorovat jen pod mikroskopem. Na skalách a stráních v okolí bývalého lomu lze nalézt zejména vegetaci s teplomilnými prvky a zcela unikátní je zde výskyt nevelké populace chráněného kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Zadní lomová stěna je tzv. brekcií, nekompaktní skalou s kapsami zeminy, navíc je narušená těžební lomovou střelbou. Několikrát zde došlo k uvolnění i desítek kubických metrů skály a hlíny do jezera. Lokalita je oplocena ke zlepšení její ochrany a stav skály je průběžně sledován i pod hladinou potápěči pro zjištění příznaků případného sesuvu z podmáčení. Lokalita má jako jediná v kraji celkem pět hlavních důvodů zákonné ochrany. Je to výskyt fosílií (zkamenělin na geologické lokalitě), napájení jezera silným zdrojem spodní velmi čisté vody, výskyt chráněných živočichů a vodních mikroorganizmů, izolované kolonie chráněných rostlin a velký význam má krajinářský a biocenický, dokumentující začlenění prostoru po lidském zásahu – těžbě vápence, do krajiny a vytvoření biocenózy.

Informační zastavení č. 19 Jasenice – přírodní památka lom Jasenice

Informační zastavení č. 16 Sportoviště

Historie sportovního areálu na okraji Valašského Meziříčí sahá do počátku 60. let, kdy se zde začalo budovat koupaliště, později se přidali fotbalisté, atleti, hokejisté a řada dalších sportů. Zdejší tenisové kurty byly též svědkem prvních úspěchů Tomáše Berdycha. Areál vznikal postupně v průběhu padesáti let. První bylo koupaliště, pak stadion postavený na bývalém vojenském cvičišti, tenisové kurty, zimní stadion, kuželna a na závěr krytý bazén vybudovaný na místě Pečivova mlýna.
V nedaleké lokalitě Kouty stojí za povšimnutí památník upomínající na rodiště Františka Saleského Bauera (1841–1915), knížete, kardinála a arcibiskupa olomouckého. Památník je věnován hlavně Bauerovým rodičům. V roce 1913 zakoupil kardinál pro potřebu katolických spolků ve Valašském Meziříčí zámek Žerotínů, a to poté, co zde byla zrušena po padesáti letech ženská věznice. Vznikl tak „Lidový dům“.

Informační zastavení č. 16 Sportoviště

Informační zastavení č. 14 Bynina

Obec Bynina je v pramenech prvně připomínána ve 14. století, přičemž její půdorys jasně odkazuje ke vzniku v období tzv. německé lánové kolonizace. Stejně tak její jméno je snad odvozeno od něm. die Biene (včela) a připomíná tak významný zdroj obživy zdejších prvotních osadníků. Zemědělstvím se koneckonců většina zdejších obyvatel živila až do 19. století, kdy s rozvíjející se industrializací postupně odcházeli za prací do nedalekých továren, například část docházela denně až do Nového Jičína do tzv. „Tabačky“. Cestou míjíme kapličku s významným dubem o kterém pověst říká, že se na něm za temných letních nocí objevuje svítící ohýnek. Za zmínku stojí, že v 18. století na katastru obce vznikly dva panské dvory, Mariánský a Tereziánský, náležející ke krásenskému panskému velkostatku.
Na okraji katastru obce v dnešním areálu chemičky vzniklo ve třicátých letech sportovní letiště. Sloužilo jako pomocné i za války a v poválečných letech zde probíhal v tzv. Letecké koleji výcvik desítek letců. Sportovní činnost letců i parašutistů zde skončila v roce 1960 a prostor ustoupil výstavbě Dezy.

Informační zastavení č. 14 Bynina

Informační zastavení č. 13 Podlesí

Před rokem 1960 byste Podlesí hledali na mapách marně; vzniklo sloučením dvou samostatných vsí Křivé a Brňov. Na prvně jmenovanou upomíná středem obce protékající Křivský potok, na svém horním toku nazývaný též Řehůvka, neboť pramení na území dávno zaniklého Řehlova (památkou na něj je obrázek Panny Marie při lesné cestě pod hřebenem Brda). V roubeném stavení, v části Podhájí najdeme pamětní desku narození bratrů – historika a spisovatele Miloslava a etnografa Emanuela Balášových.
Do hospody Na Žabárni v katastru Brňova rád zajížděl na počátku 20. století tehdejší profesor, pozdější poslanec a prezident T. G. Masaryk. Masarykova rodina se naposledy sešla celá právě na tomto místě. K pobytům na Valašsku přivedl T.G. Masaryka jeho žák, meziříčský lékař Jan Bohuslav Kraicz.
Mezi nejvýznamnější objekty v obci patří rybník, sloužící zejména ke sportovnímu rybolovu s přilehlým kulturním areálem. V rybníce najdeme kapry, candáty, štiky, sumce, cejny, plotice, ale také sumce i úhoře.

Informační zastavení č. 13 Podlesí

Informační zastavení č. 11 Medůvka skály

Informační zastavení č. 11 Medůvka skály

300 metrů lesní stezkou severně odtud najdete významný krajinný prvek- skalní útvar Medůvka tvořený křemičitými pískovci a slepenci tzv. rusavských geologických vrstev. Jeho délka je cca 40 a výška 10 metrů. Název získal srovnáním některých jeho částí – drobných prohlubní zvaných voštiny, s medovými plástvemi lesních včel. Nacházíme zde i další drobné geologické tvary – skalní mísy, výklenky, převisy i škrabkovité škrapy. Objekt patří k horolezeckým výcvikovým terénům. Rozměry skály nejsou nijak velké, ale po vykácení lesa v okolí se z ní nabízí velmi pěkný rozhled do krajiny. Spatříme hřeben Brdo se staletým bukovým porostem severně i údolí Bečvy vinoucí se v lesích pod námi na jihu. O skále, jako shromaždišti zbojníků se zmiňují lidové pověsti v souvislosti se zbojníky a loupežníky působícími v 18. století zejména v okolí bývalého skalního hradu Klenova nad Bystřičkou. Původ skal pak lid, stejně jako např. u skalního útvaru Jarcovská kula, přisoudil čertům, kteří všechny tyto osamocené skály poztráceli při předčasném kohoutím zakokrhání, když budovali u Lidečka Čertovy skály, aby obrátili podle přání potencionální čertovy nevěsty tok říčky Senice. Děvče se zachránilo před peklem a krajina získala několik významných skalních útvarů. Děkujeme Vám, čerti. Medůvka je na katastru města Valašské Meziříčí – části Brňov.