Archiv pro rubriku: Velká Lhota

Informační zastavení č. 10 Velká Lhota – Malá Lhota výhledové místo

Malá Lhota se stává rekreační obcí a je dnes součástí Velké Lhoty. Při pokračování po cyklostezce dorazíme ke skalám Medůvka. Pohlédneme-li na severozápad, uvidíme hřeben Brdo, tvořený bukovým lesem se stářím asi 140 let táhnoucím se po severním okraji horního Brňova. Na jižním svahu hřebene se silnicí a v celém údolí vidíme rozsáhlé pastviny táhnoucí se směrem k západu. Na okrajích smrkového i bukového lesa můžeme, máme-li trpělivost, spatřit třeba ježka, srnce, sojku, datla, lišku, nebo kunu. Nad pastvinami a lesem obvykle poletuje káně lesní, vzácně zde bývá vidět čáp černý. V létě můžeme pozorovat také motýly – babočku admirála či paví oko, nebo otakárka feniklového. Východním směrem je vrchol s velkým rozhledem a vysílačem Vrchhůra (692 m.n.m). Jižně je přehrada Bystřička a nad ní lesnatý hřeben Klenov, který je známý nálezem vykopávek po lidu popelnicových polí z 5. století a zejména tzv. skalním hradem Klenov, který stával ve středověku na skalním suku Zámčisko a zanikl, jsa celý tvořen dřevěnými kmeny, ve 14. století. Okolí je dnes rozsáhlou přírodní rezervací tvořenou z 90% bukem. Kolem vede od přehradní hráze cyklotrasa.

Významnou dominantou Malé Lhoty jsou dva asi 250 let staré duby. Jméno po nich získala restaurace Pod dubem v jejich sousedství. Stromy nejsou v nejlepším zdravotním stavu – v minulosti u nich došlo k masivnímu lomu části větví a ze vzniklé rány se do kmenů rozšířily dřevokazné houby. Houbou narušená místa pak zpravidla napadá dřevokazný hmyz a ten vyhledávají ptáci. Tento proces je v přírodě zcela přirozený. U stromu byl proveden bezpečnostní ořez a oba duby zde budou dominovat ještě desítky let.

Informační zastavení č. 10 Velká Lhota – Malá Lhota výhledové místo

Informační zastavení č. 9 Velká Lhota – u kříže za lesem nad obcí

Stráň pod tímto hřebenem směrem k severu tvoří částečně smíšený les. Současné oteplování klimatu je pro smrkové monokultury, které mají plochý kořenový systém s malým jímáním vody velmi nepříznivé. Počet usychajících smrků se stále zvyšuje. Méně suchých stromů nalezneme v lese smíšeném, který je zde tvořen mimo smrku ztepilého také modřínem opadavým, javorem klenem, jeřábem ptačím a břízou bělokorou.

Kamenný kříž vztyčený k tisíciletému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu je historickou sakrální památkou a spolu s lípami tvoří tzv. „Významný krajinný prvek“ podléhající zákonné ochraně.

Jiný, a zcela pragmatický původ má nedaleká dřevěná zvonička – zvoničky vznikaly na základě nařízení Marie Terezie k varování před požáry, potažmo jiným nebezpečím.

Informační zastavení č. 9 Velká Lhota – u kříže za lesem nad obcí

Informační zastavení č. 8 Velká Lhota – U Javoru

Za teplejších letních nocí uvidíme v okolních lesích a zejména na loukách světlušky – svatojánské broučky. Ti dali název nejvydávanější české knize pro děti, kterou napsal teolog Jan Karafiát, který byl ve Velké Lhotě v letech 1875 – 1895 evangelickým farářem. Kdo by neznal Broučka a Berušku.

Světlušky – jsou to samičky světlušky větší, které v době páření samečky lákají svým světlem. Samečci rovněž svítí, ale méně. Jejich hlavní výskyt je v červenci a srpnu. Světlo vzniká chemilumiscencí, což je chemická reakce v živých buňkách a tkáních. Malomolekulový substrát, zvaný luciferin se odbourává v těle světlušek enzymem luciferáza a uvolněná energie vytváří světlo.

Za dalekosáhlými výhledy, které svým rozsahem již nemají na Valašsku obdoby, neboť valašské louky a pastviny jsou plíživě zalesňovány či postupně zarůstají, se můžete vydat dále po hřebeni (směrem na Videčské paseky) k pomníku dvou legionářů v nedaleké osadě Javoří. Josef Šimčík a Jan Melichařík, příslušníci čs. legií v Rusku, byli popraveni v červnu roku 1918 na Ukrajině v Jekatěrinoslavi a jejich památku zde do dnešních dní připomíná zcela unikátní pomník s obsáhlým popisem jejich tragického osudu.

Informační zastavení č. 8 Velká Lhota – U Javoru

Informační zastavení č. 7 Velká Lhota – dolní okraj směr přehrada Bystřička

Zajímavým cílem na této trase je údolní přehrada Bystřička o velikosti 37 hektarů. Jde o stavební a kulturně – historický unikát, druhou nejstarší přehradu na území České republiky (první byla přehrada Liberecká). Hráz je vybudována pod vedením italských stavitelů z lomového kamene dovezeného až z Chvalčova u Bystřice p.H. v letech 1908 – 1912. Důvodem stavby byla ochrana obcí na toku řeky Bystřičky a Bečvy před náhlými povodněmi i předpokládané napájení po staletí plánovaného průplavu Dunaj – Odra – Labe a jeho zdymadel vodou.

Přehrada byla největší zkoušce vystavena při povodni v roce 1997, kdy přes přepad po jejím naplnění přetékalo 120 metrů kubických vody za vteřinu. V současné době je přehrada a její okolí doménou poklidné rekreace. Asi nejzajímavější je výhled z hráze, kam po několika minutách dorazíte.

Informační zastavení č. 7 Velká Lhota – dolní okraj směr přehrada Bystřička

Informační zastavení č. 6 Velká Lhota – obecní dům

Počátky vsi Velká Lhota spadají hluboko do středověku (1411 – Stachowa Lhota), ale její založení se promítá do podoby obce i dnes. Vznikla totiž v souvislosti s kolonizační aktivitou v době osídlování horských a podhorských oblastí, o čemž ostatně svědčí i samotný název obce. Obyvatelé nově založených vsí mívali povinnosti vůči vrchnosti, ty však mohly být po určitou dobu od založení vesnice promíjeny. Tomuto období se říkalo lhóta či lehota a nejen v případě Velké Lhoty, ale i více než pětistovky jiných Lhot či Lhotek v naší republice se natrvalo otisklo v jejich názvu. První osadníci zde, v nadmořské výšce kolem 500 m n. m., příliš příležitostí k obživě neměli a odkázáni byli především na skromnou úrodu svých políček. Dávnou tradici má ve vesnici i řemeslo a podomácká výroba, například metlářství či dýmkařství, kdy i nepatrný zisk z prodeje byl důležitým zdrojem obživy hospodáře. Zde, uprostřed lesů, je nasnadě, že hlavní zpracovávanou surovinou bylo dřevo, z něhož se vyráběly především užitkové předměty pro hospodářství. Byl zde taky kamenolom pro těžbu kamene na brusné kotouče.

Informační zastavení č. 6 Velká Lhota – obecní dům

Informační zastavení č. 5 Velká Lhota Národní kulturní památka

Necelé dva roky po vydání tolerančního patentu, 28.června roku 1783, začal sloužit svému účelu dřevěný toleranční kostel. Patentem Josefa II. z roku 1781 totiž konečně bylo českým a moravským nekatolíkům umožněno stavět si kostely a zakládat evangelické sbory, pokud se na daném panství přihlásilo k nekatolickému vyznání alespoň sto rodin. Tzv. falešný toleranční patent z roku 1777 však způsobil, že o čtyři roky později se na zdejším panství k nekatolickému vyznání přihlásilo jen 137 rodin – na založení jednoho sboru to však stačilo. Toleranční patent sice nekatolíkům umožnil kostely stavět, ovšem nesměly v ničem připomínat katolické svatostánky. Proto stojíte u neveliké a nenápadné stavby, bez věží, zvonů či křížů, s malými okny, stranou hlavních cest, která již více než 230 let připomíná nejen chudobu zdejšího kraje, ale i fakt, že Valaši odedávna neradi ohýbali před vrchností záda. Jedná se o nejstarší stavbu tohoto druhu v České republice, a proto je Národní kulturní památkou. Knězem zde byl 20 let (1875 – 1795) Jan Karafiát.

Informační zastavení č. 5 Velká Lhota Národní kulturní památka