Informační zastavení č. 1 – ZAŠOVÁ – STRAČKA

Obec Zašová patří na Moravě k poutním místům s nejdelší historickou tradicí, která je v jejím případě spojena také s vodním pramenem nazývaným Stračka. První záznamy o poutích v Zašové pocházejí z doby kolem roku 1672. K jejich vzniku se váže pověst, která vypráví o křesťanském rytíři pronásledovaném tatary. Ten tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích, až na smrt unaven poklekl a vroucně se modlil k Panně Marii. Když pak únavou usnul, viděl ve snu Matku Boží s děťátkem na ruce, jak mu spouští svou levou rukou šňůru, aby se jejího konce chytil a kráčel za ní. Když procitnul, zjistil, že je v neznámé krajině, kde se uprostřed lesíků a močálů pásli čápi a jiné vodní ptactvo a tu a tam bylo vidět chaloupku. Rytíř z vděčnosti za záchranu učinil slib, že postaví kapličku a daruje do ní obraz Panny Marie té podoby, v jaké se mu ve snu zjevila.

Souvislé zprávy o zašovských poutích pocházejí až z 18. století. Rektor místní školy Jan Bartoloměj Vranečka ve své kronice zaznamenal, že „pouti zašovské jsou od starodávna, ale největšího rozkvětu se dočkaly po roce 1715 – toho roku totiž zuřil v naši zemi mor”. V období prvních poutí stál v Zašové kostel zasvěcený svaté Anně. Věřící v něm uctívali památný obraz Panny Marie s děťátkem. Už tehdy k němu zavěšovali různé předměty z vděčnosti za vyslyšené prosby. Majitel panství meziříčsko-rožnovského, hrabě Karel Jindřich ze Žerotína, učinil podle Vranečkovy kroniky v nějakém nebezpečí slib, že vystaví v Zašové kostel nový. Základní kámen byl položen 14. srpna 1714, za obrovské účasti věřících. Barokní kostel v Zašové je v širokém okolí vůbec největší. Dokončení stavby, kvůli které byl za vesnicí otevřen kamenolom, se však již nedočkal. K vysvěcení nového kostela došlo 15. 7. 1725. Při této příležitosti zde byl přenesen památný obraz Panny Marie.

Pramen Stračka

Z úbočí stráně zde vyvěrá pramen výborné vody. Kronika vypráví o mnoha případech uzdravení na přímluvu Panny Marie po jejím užití. K úpravě tohoto místa došlo v 19. století zásluhou mnichů řádu trinitářů, kteří působili ve zdejším klášteře. Ve stráni nad pramenem byla zbudována jeskyňka se sochou Panny Marie Lurdské, kterou později nahradila socha Panny Marie Zašovské. Dodnes zde přichází mnoho poutníků ze širokého okolí a v době pouti se zde konají mariánské pobožnosti. Podle rozborů vody ve studánkách patří pramen k nejkvalitnějším. Téměř vždy bývá jeho voda označena jako pitná. Pravidelné výsledky mikrobiologického rozboru vody nalezneme na webových stránkách obce Zašová.

Areál s pramenem Stračka. Foto J. Husák, 2018

 

 

Literatura a zdroje

Stoklasa, R., 2012: Prameny na Valašsku a v Podbeskydí. Radovan Stoklasa, Rožnov pod Radhoštěm, 143 s.

Národní registr pramenů a studánek [online], [cit. 22. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.estudanky.eu/468-pramen-stracka>

Obec Zašová a místní část Veselá – oficiální web [online], [cit. 22. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.zasova.cz/>

 

Poutní místo Zašová [online], [cit. 22. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.zasova.net/stracka/stracka-popis>