Informační zastavení č. 12 JARCOVÁ

Jarcová je obec ležící na úbočí nejvýchodnějšího výběžku Hostýnských vrchů, samotný katastr se pak nachází na levém břehu řeky s názvem Vsetínská Bečva.

Historie obce

Obec Jarcová se poprvé připomíná r. 1392 jako Jarcova Lhota. Vznikla patrně v období velké kolonizace ve 14. století. Tento letopočet je považován za rok jejího založení. Název Jarcová byl pak stanoven roku 1872. Její obyvatelstvo nacházelo obživu většinou v zemědělství. Kromě obdělávání půdy a chovu dobytka se věnovali také ovocnářství či výrobě dřevěného nářadí, což bylo předurčeno bohatstvím místních lesů. Ještě na počátku 19. století býval přes řeku Bečvu u Jarcové přívoz.

Nedaleko odtud, na druhém břehu Bečvy, stával na začátku minulého století zájezdní hostinec „Na Žabárni, kde trávil roku 1905 prázdniny T. G. Masaryk s rodinou. Jeho dcera Alice o tom napsala: „Tážete se, které místo na Valašsku mám v nejživější paměti? Snad Žabárnu, samotu mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem. A také Valašské Meziříčí vidím jasně před očima, tam jsme trávili jedny nebo dvoje prázdniny… Ve Valašském Meziříčí jsme bydleli v malé vilce. Pamatuji si na proud řeky s vrbinkami, kde jsme se koupávali a házeli „žabky” plochými oblázky, jak otec děti učil. Na Žabárně jsme měli větší rozmach. Zahrada byla velká a byt prostorný. Tam sestra vypěstila hnízdo užovek a tam jsme hrávali s míčem. Házeli jsme jej s otcem, Herbertův učitel Jurek chtěl, abychom hráli nějakou „duševní hru”, ale míč vždy vítězil. Řeka tekla kolem a koupání bylo výborné. Z jarmarku jezdili kolem sedláci z okolí – a tehdy vždycky naveselení… Bylo tam takové vysloveně ovzduší pokrokářských přátel….

Významné stavby

Z historických pamětihodností se v obci nachází pískovcový kříž (pravděpodobně z roku 1832), který byl v roce 2002 prohlášen za kulturní památku a boží muka z roku 1863. Dřevěná zvonice u cesty je nově postavená u příležitosti přelomu tisíciletí.

Příroda

Ochranářsky zajímavější druhy flóry jsou soustředěny zejména do listnatých lesů na úpatí svahů v údolí Bečvy. Ze vzácných rostlin jsou nejvýznamnějšími druhy ladoňka karpatská a jaterník podléška. Ten se podle všeho dnes vyskytuje v okrese Vsetín již pouze na jediné lokalitě – v listnatém lese Bražiska. Z dalších vzácnějších druhů zde nalezneme například vstavač mužský, prstnatec májový, lilii zlatohlavou, oměj vlčí, kyčelnici žláznatou či keř řešetlák počistivý. Zajímavostí je jedle rostoucí na severním okraji katastru ve srázu nad Bečvou – v rámci Vsetínského okresu se jedná o nejnižší známý výskyt tohoto druhu (310 m n. m.).

Setkat se zde můžeme též se vzácnějšími druhy ptactvapěnice vlašská, ťuhýk obecný, strakapoud malý, ledňáček říční, skorec vodní, volavka popelavá, pisík obecný a další.

Ke geomorfologickým i geologickým zajímavostem patří dvě lokality. V korytě Vsetínské Bečvy nalezneme vodní erozí odkryté křivské vrstvy z období eocénu (třetihor) chráněné jako Přírodní památku Bražiska. Pozornost poutají především houževnaté pískovcové lavice, které místy vyčnívají nad vodní hladinu v podobě zubatě členěných skalních prahů s drobnými peřejemi. Lokalita má zásadní význam pro geologické poznání oblasti. Dle pověsti nese jeden z kamenů znamení tří klíčů – pod ním se pak údajně nachází kus zlata jako konvice o velikosti mázu. Kámen se znamením tří klíčů se v horní části Kobylího potoka však opravdu nachází. Ten stéká z Bražisk a své pojmenování získal dle toho, že se zde dříve nacházela pastvina, na které se pásly neokované březí kobyly.

Přírodní památka zde chrání též listnatý les s přirozenou skladbou dřevin – lípa, dub, habr, javor, klen, ojediněle buk a jedle, s typickou květenou v bylinném patře, kde najdeme řadu ohrožených druhů.

Druhou lokalitou je osamělá skála, zvaná Jarcovská kula (chráněna jako Přírodní památka) – skalní útvar vystupující do výšky osmi metrů je typickou ukázkou skaliska typu tor – izolovaná skála představující zbytek nejpevnější horniny po intenzivním mrazovém zvětrávání okolí. Tvoří jej k jihu ukloněné slepence a pískovce z období svrchní křídy. Právě na pískovcích jsou dobře vyvinuty četné skalní prohlubně a voštiny, na samém vrcholu se pak nachází skalní mísa. „Jarčovská gula”, jak se jí na Valašsku lidově říká, bávala též pro naše předky pozoruhodnou raritou. Vyobrazení skály se proto dokonce dostalo na staré obecní pečetidlo z roku 1830. Nedlouho před koncem 19. stol. stál výše nad na svahu nad „kulou” ještě jeden podobný kamenný útvar, který byl sice nižší, ale zato mohutnější. Potkal jej však nemilý osud, kdy jej obyvatelé Jarcové rozbili na kusy, které použili ke stavebním účelům.

O vzniku skal v Jarcové koluje hned několik pověstí. Podle jedné z nich souvisely oba kamenné útvary s Čertovými skalami u Lidečka. Ty zde údajně zanechali čerti, když chtěli obrátit potok Senice tak, aby Lidečkem tekl do kopce. Díky kohoutímu kokrhání však dílo nedokončili a poslední nesené kameny spadly na zem právě tady. Dle jiné pověsti spadly balvany čertům, když chtěli přehradit tok Vsetínské Bečvy, aby mlynáři, který upsal duši rohatému, teklo na mlýn více vody. Poslední pověst vypráví o vdavekchtivém čertisku, které si v Jarcové vyhlídlo mladé děvče. Dívka ve strachu svolila pod podmínkou, že čert přes noc vystaví kamenný most přes řeku Bečvu. Jeho dílo pak zmařila předčasným kohoutím zakokrháním. Čert zrovna nesl povětřím poslední kameny. V okamžiku ztratil sílu, jeho dílo se rozpadlo a balvany se zaryly do stráně nad Bečvou. Na místě zůstaly jen obě Jarcovské kuly a na nich otisky ďáblových prstů.

Obr. Jarcovská kula – Pískovcový tor Jarcovská kula s typickými skalními lištami. Foto J. Husák, 2018

Obr. Jarcovská kula – detail: Ve vrstvách slepence se nacházejí valounky křemene a exotických hornin. Foto J. Husák, 2018

 

 

Literatura a zdroje

Dvorský, M. et al., 2007: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 66 s.

Kramář, J. a kol., 2008: MUDr. Jan Bohuslav Kraicz 1869-1929, Naučná stezka T. G. Masaryka v širších souvislostech. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 83 s.

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Janoška, M., 2000: Valašsko očima geologa. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 72 s. ISBN 80-244-0085-5.

Oficiální stránky obce Jarcová [online], [cit. 16. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.jarcova.cz/zakladni-udaje/>

Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Jarcová [online], [cit. 16. 6. 2018]. Dostupné z < https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9703/jarcova/historie/>