Informační zastavení č. 22 NĚMETICE

Němetice jsou dnes spolu s Babicemi, Komárovicemi a Lhotou součástí nedaleké Kelče (zastavení č. 23). Vesnice položená na kopci nabízí pěkný pohled na pohoří Moravskoslezských Beskyd a Hostýnských vrchů.

Historie

Název obce je pravděpodobně odvozen od osobního jména „Němeta” a znamená „ves lidí Němetových”, může snad ale také znamenat „ves osídlenou Němci”. Němetice se poprvé připomínají mezi statky náležející olomouckému biskupství v listině z roku 1411. Jsou tak jednou z nejstarších písemně doložených vesnic regionu.

Historie zdejšího osídlení je však mnohem starší, jak dokládá významná archeologická lokalita v nedalekém lese Doubrava. Nachází se zde mohylové pohřebiště z pozdní doby kamenné, patřící lidu kultury se šňůrovou keramikou (2900-2500 př. n. l.). Dvě skupiny mohyl (náspů z hlíny a kamení nad jedním či více hroby) zde byly objeveny na přelomu 19. a 20. století a archeologické výzkumy zde probíhají prakticky dodnes. Mrtví byli pochováni ve skrčené poloze – tzv. „skrčenci”, při nich byly nalezeny nádoby. O dávném osídlení katastru obce svědčí též nálezy bronzového náramku a popelnicových střepů.

Příroda

Nedaleko od Němetic se nachází Přírodní rezervace Doubek – les rozprostírající se na levém údolním svahu řeky Bečvy. Jedná se o smíšený listnatý les s bohatě vyvinutým keřovým a bylinným patrem, který je ukázkou původní dubohabřiny v napojení na vlastní údolní nivu řeky Bečvy. Lesní porosty mají charakter smíšeného listnatého lesa výmladkového původu, v bohatém bylinném patře roste množství vzácných a ohrožených druhů, jako například zapalice žluťuchovitá, ladoňka karpatská, česnek medvědí, lýkovec jedovatý, kyčelnice žláznatá, pryšec mandloňovitý a řada dalších.

Svým jižním okrajem, na pravém břehu řeky Bečvy, zde zasahuje Štěrkovna Hustopeče nad Bečvou – jezera vytvořená těžbou štěrku. Část je chráněná jako Přírodní památka Hustopeče-Štěrkáč. Jedná se o listnaté lesy lužního charakteru v aluviu řeky Bečvy s typickými společenstvy. Dominují zde lípa srdčitá, jasan ztepilý, vrba křehká, topol kanadský a dub letní. V podrostu dominují typické druhy nížinných lesů, např. orsej jarní, sasanka hajní či dymnivka dutá. V rámci živočichů je významný zejména výskyt brouka lesáka rumělkového, který je vázaný na staré tlející stromy. Mezi nejvýznamnější zástupce obojživelníků patří ropucha zelená, skokan štíhlý, z plazů užovka obojková a slepýš křehký. Z ptáků se zde kromě běžných druhů listnatých lesů vyskytují i např. strakapoud prostřední či žluva hajní, ze savců je významný výskyt chráněného bobra evropského, jehož pobytové znaky jsou zde dobře patrné.

Památky

Vedle již zmíněného mohylového pohřebiště, se v obci nacházejí ještě další památky. U cesty k Němeticím, mezi čtyřmi lipami na kopci, stojí Kamenný kříž na Suchej houře. Spodní podstavec nese pískovcový kámen a kříž s letopočtem 1891. Tento kříž stál na hranici panských a soukromých pozemků. V obci se nachází kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie.

Významné osobnosti

Mezi významné rodáky patří básník a prozaik Miloš Jirko (1900-1961), autor sbírek Duben, Znící svět či Hvězdy a pouta. V roce 1940 byl zatčen a až do konce války vězněn jako člen domácího odboje.

Obr. Kaple svatého Václava v Němeticích. Obr. J. Husák, 2018

Obr. Vydáme-li se z Němetic západně přes Zámrsky, nalezneme na začátku obce Skalička zachovalý dřevěný Červekův mlýn z konce 18. století. Mlýn byl postaven v Dřevohosticích a do Skaličky se dostal jako svatební dar nevěsty provdané do rodiny Herotků. Po celou dobu, již bezmála 150 let, je mlýn v majetku rodiny Červeků. Obr. J. Husák, 2018

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Šafář, J. a kol., 2003: Olomoucko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.

Tkáčiková, J., Orlová, B., 2012: Reportáž z exkurze „Za ladoňkami do PR Doubek u Zámrsk“. In: Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 1 (2012), 28 s.

Červekův větrák ve Skaličce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.turistika.cz/mista/cervekuv-vetrak-ve-skalicce/detail>

Město Kelč – oficiální stránky [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.kelc.cz/>

Římskokatolická farnost Kelč – Kelč [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.kelc.farnost.cz/kr_kelc.html>

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hustopeče – Štěrkáč [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/res/archive/258/032191.pdf?seek=1448528203>

Wikipedie – otevřená encyklopedie (Miloš Jirko) [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Jirko>