Informační zastavení č. 37 POLIČNÁ – BRAŽISKA

Na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy v Hošťálkovské vrchovině (nejvýchodnějším výběžku Hostýnských vrchů) se nachází oblast zvaná Bražiska. Název lokality je zkomoleninou pojmenování kamenných prahů v řece Bečvě, kterým se na Valašsku říkávalo „pražiska”.  Nalezneme zde chráněné území – stejnojmennou přírodní památku. Chráněná oblast se nachází na katastrech obcí Jarcová a Poličná.

Lokalita patří ke geomorfologickým i geologickým zajímavostem. V korytě Vsetínské Bečvy nalezneme vodní erozí odkryté křivské vrstvy z období eocénu (třetihor). Pozornost poutají především houževnaté pískovcové lavice, které místy vyčnívají nad vodní hladinu v podobě zubatě členěných skalních prahů s drobnými peřejemi. Jsou zde také patrné četné aktivní drobné sesuvy. Lokalita má zásadní význam pro geologické poznání oblasti.

Na počátku 18. století farář Jan Jiří Středovský zaznamenal zprávy o výskytu drahých kovů na východní Moravě. Jeden z jeho zápisů se týká právě stráně Bražiska. Pověst vypravuje, že: „Naproti šibenicám meziříčským, blíž dědiny Jarcová, jest potok slove Kobylí. Kdo by šel úzkou roklí proti proudu toho potoka, dojde k velké rokytě. Pod ní leží velký kámen, v němž je vytesáno znamení tří klíčů. Kdo by kopal pod tím kamenem, najde kus zlata jako konvice o velikosti mázu”. Kobylí potok stéká z Bražisk a své pojmenování získal podle kobylího pole. Tím bývala měkká, vlhká pastvina, na které se pásly neokované březí kobyly. Ve středověku se k takovým kobylím pastvinám vázaly všelijaké zvyklosti a pověry. Kus zlata velký jako mázní konev ještě nikdo v Jarcové nenalezl, ale kámen se znamením tří klíčů se v horní části Kobylího potoka opravdu nachází.

Přírodní památka Bražiska chrání též lesní porost s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou v bylinném patře. Lesní porosty zde představuje karpatská ostřicová dubohabřina s dominantním habrem obecným. Přirozenou lesní skladbu zde dále zastupují habr obecný, lípa srdčitá, lípa velkolistá, dub zimní, javor klen, ojediněle buk lesní a jedle bělokorá. Keřové patro místy zcela chybí, jinde roste jen bez černý a zmlazující javory.

Bylinné patro je tvořeno typickou karpatskou květenou s řadou vzácných a chráněných druhů – své nejvýchodnější nalezišti v České republice a zároveň jedinou lokalitu v okrese Vsetín, zde má jaterník podléška, dále se vyskytuje např. ladoňka karpatská, kyčelnice žláznatá, svízel vonný, hrachor jarní, lilie zlatohlavá, kokořík mnohokvětý, plicník lékařský, oměj vlčí, kopytník evropský, vraní oko čtyřlisté, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, kostival hlíznatý, samorostlík klasnatý, orsej jarní, zapalice žluťuchovitá, podbílek šupinatý a další. Při břehu řeky Bečvy byl nalezen penízek modravý.

Opomenout nesmíme též významné druhy fauny. Z ptáků zde hnízdí např. strakapoud malý, v křovité stráni nad Bražisky vzácná pěnice vlašská a ťuhýk obecný. V řece Bečvě se vyskytuje řada druhů ryb, nejbohatší druhové zastoupení je v místech s peřejemi a skalními prahy, kde je možné pozorovat např. parmu obecnou, ouklejku pruhovanou, jelce tlouště, hrouzka obecného, pstruha potočního a pstruha duhového, mřenku mramorovou a ostroretku stěhovavou.

V Poličné se však nachází několik dalších přírodně hodnotných lokalit s řadou chráněných a významných druhů. Jmenujme listnatý les Junákov s druhy jako lýkovec jedovatý, šalvěj lepkavá, bradáček vejčitý, lilie zlatohlavá či kyčelnice žláznatá. Nedaleké křoviny Bojkov – významnou ornitologickou lokalitu s výskytem vzácné pěnice vlašské a ťuhýka obecného či louky v místní části Vanová s výskytem chráněné orchideje vstavače mužského, pomněnky bahenní, kohoutku lučního či zeměžluče okolíkaté.

V Poličné nalezneme též nejmohutnější dub na Valašskomeziříčsku – památný Horákův dub, jehož stáří se odhaduje na 500 let. Nedaleko něj roste skupina mohutných, dříve hlavatých vrb.

O historii obce a významných stavbách pojednává zastavení č. 36.

 

 

Literatura a zdroje

Kramář, J. a kol., 2008: MUDr. Jan Bohuslav Kraicz 1869-1929, Naučná stezka T. G. Masaryka v širších souvislostech. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 83 s.

Janoška, M., 2000: Valašsko očima geologa. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 72 s. ISBN 80-244-0085-5.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PP Bražiska [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Braziska.htm>