Informační zastavení č. 7 VELKÁ LHOTA – dolní okraj směr přehrada Bystřička

Tato víceúčelová nádrž je postavena na pravostranném přítoku Vsetínské Bečvy, na okraji Vsetínských vrchů. Jedná se o první přehradu, budovanou v geologické oblasti tzv. karpatského flyše, který nemá souvislé nepropustné vrstvy.

Historie přehrady

Přehrada na Bystřičce je jednou z nejstarších přehradních hrází v ČR a zároveň nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Při jejím plánování se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad, zásobujících zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav (Dunaj-Odra-Labe) vodou. Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na přelomu 19. a 20. století. Dnes přehrada slouží zejména k ochraně před povodněmi, k rekreaci a sportovnímu rybaření.

Výstavba probíhala v letech 1908-1912 a na základě projektu architektů GrohmanaBrangema ji zajišťovala vídeňská firma Rabas-Kosina-Weiner. Přípravu a vlastní stavbu díla řídilo c.k. ředitelství pro stavbu vodních cest. Všechny výkopové a stavební práce byly prováděny ručně bez větší mechanizace. Kámen pro stavbu tělesa hráze (pískovec) se těžil v kamenolomu nedaleko pod hrází a jeho doprava na místo byla řešena úzkokolejnou dráhou. Kvalitnější kámen pro obkladní zdivo byl dovážen z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic.

V průběhu výstavby hráze zažilo staveniště několik velkých povodní, které způsobily velké škody, ale rozestavěná hráz vydržela (podobně škody způsobily i povodně z roku 1997). Přesto výstavba trvala pouhých pět let, z toho vlastní hráze dva roky a představovala tak ve své době vrchol vodního stavitelství.

Stručný technický popis

Přehradní hráz je gravitační, zděná z místního lomového kamene na cementovou maltu, základ hráze je z prostého betonu. Oba líce hráze byly obloženy řádkovým zdivem z kvalitního kamene. Půdorysně tvoří koruna hráze kruhový oblouk o poloměru 135 metrů. K utěsnění návodní strany hráze bylo použito dusaného jílu a přírodního asfaltu. Vypouštěcí věž, spodní výpustibezpečnostní přeliv jsou situovány mimo hráz na levém břehu nádrže. Pod kaskádami bezpečnostního přelivu jsou dva uklidňovací bazény, ze kterých přepadá voda přes stupeň do koryta potoka Bystřička.

Na konci štoly spodních výpustí byla v roce 1982 postavena malá vodní elektrárna pro využití energie vody vypouštěné z nádrže. Na obě vypouštěcí potrubí byly navařeny odbočky, na kterých jsou instalovány Bankiho turbíny.

V předstihu realizace celé stavby byla v roce 1907 postavena správní budova, která doposud slouží provozu přehrady.

Technické parametry nádrže:

Rozloha: 0,38 km2

Délka: 1,9 km

Šířka: 0,3 km

Objem: 5 mil. m3

Plocha povodí: 64 km2

Max. hloubka: 26 m

Výška hráze: 36,5 m

Rozsáhlý komplex jednotné architektonické koncepce odpovídající směrům přelomu 19. a 20. století byl v roce 2003 pro jedinečnost svého architektonicko-urbanistického řešení a technického vybavení prohlášen rozhodnutím Ministerstva kultury ČR kulturní památkou.

 

Přehrada na Bystřičce je jednou z nejstarších přehradních hrází u nás. Foto J. Husák, 2018

 

 

Literatura a zdroje

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Bystřička – oficiální stránky obce [online], [cit. 27. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.bystricka.cz/prehrada/historie/>

 

Vodní dílo Bystřička – Povodí Moravy [online], [cit. 27. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/bystricka/>