V tento den uběhne právě 700 let a jeden měsíc od narození jedenáctého českého krále a císaře Svaté říše římské.  Za tak dlouhou dobu bylo o Karlu IV. napsáno téměř všechno a každý z nás o jeho životě a vládě mnohé ví.
Víte ale jak se císař oblékal? Je možné vyjádřit majestát, společenské postavení a moc oděvem? Přednáška uvádí vybrané příklady reprezentativních královských a císařských oděvů Karla IV. a zabývá se i civilním a cestovním ošacením vladaře.

Přednáška doc. Ing. Martiny Hřibové, Ph.D. z Fakulty technologické UTB.

Přednáška proběhne ve freskovém sále v 1. patře MaGC. Vstupné 10 Kč.

Muzejní a galerijní centrum ve spolupráci se sdružením SONS Oblastní pobočkou Vsetín pořádá výstavu NEVIDÍME! Pestrý svět zrakově handicapovaných, na které budou obrazy nevidomé německé malířky Silji Korn, pocitový chodník a bohatý doprovodný program.
Zahájení výstavy proběhne v rámci festivalu Dny umění nevidomých na Moravě.

Doprovodný program k výstavě:
2. 6. od 10.00 hod prezentace aktivit a kompenzačních pomůcek pro širokou veřejnost (simulovaná střelba, předváděné dovednosti s bílou holí s klapkami na očích při překonávání různých překážek, ukázky prvků vodícího psa, společenské hry pro nevidomé aj.) Od 12 hodin budou předvedeny náročné optické a elektronické kompenzační pomůcky pro nevidomé a slabozraké.

8. 6. od 9.30 hod předvedenípestrých činností klientů se zrakovým postižením (ukázka výcviku poslušnosti vodících psů, hra na akordeon, masáž zrakově postiženými…)

V průběhu programu budou předvedeny ukázky zvukových knih.

15. 6. od 10.00 hodpříprava exotických čajů s besedou a ochutnávkou. Výstava kompenzačních pomůcek, společenských her pro nevidomé, časopisů a knih v Braillově bodovém písmu.
Zájemci se mohou seznámit s dovednostmi zrakově postižené sochařky Marianny Machalové a sami si vyzkoušet práci s hlínou.
Aktivity budou ukončeny poslechem ukázek hry na akordeon Elišky Hasalíkové, žákyně učitele hudby Petra Bazaly. 

Po celou dobu výstavy bude návštěvníkům k dispozici tzv. pocitový chodník, kde si budou moci zájemci vyzkoušet různé druhy a struktury přírodních materiálů bosou nohou.

Přehlídka autorských filmových plakátů nejvýraznějších tvůrců 60. let. Na vzorku 14-ti filmových plakátů se návštěvníci seznámí s průkopnickými výtvarnými počiny na poli filmového plakátu a také s životem a tvorbou jejich autorů – Karla Vaci, Zdeňka Zieglera, Josefa Vyleťala a dalších.

Od počátků svého vzniku byl filmový plakát hlavním informačním prostředkem a cestou filmu k divácké pozornosti. Nejdříve hlavně textovým, s barvitým vylíčením filmového příběhu. Nejstarší filmové plakáty vytvářely iluzi senzační podívané, na niž diváky lákaly líčením dramatických a milostných scén filmových představení. Uchovaly si atmosféru a nadšení průkopnických let filmu a svým výtvarným projevem vystihovaly a dodnes vystihují naivitu filmů, které pomáhaly propagovat. Ve dvacátých letech minulého století se filmovou plakátovou tvorbou zabývali zpočátku anonymní litografové a ilustrátoři. Teprve malíři a školení grafici vnesli ve třicátých letech minulého století do filmové reklamy umělecké ambice. Po znárodnění filmového průmyslu v roce 1945 ustavila Ústřední půjčovna filmů na Národní třídě v Praze své propagační oddělení, které převzalo plakátové zakázky dosud nezávisle tvořících prvorepublikových reklamních studií a ateliérů.

Nejproduktivnějším a nejsvobodnějším obdobím v historii českého filmového plakátu byla šedesátá léta. V roce 1958 vznikla na popud Československého svazu výtvarných umělců při propagačním oddělení Ústřední půjčovny filmů v Praze výtvarná komise. Její snahou bylo zlepšit úroveň plakátové tvorby, kromě zkušených designerů přibírá podle polského vzoru ke spolupráci umělce střední a mladé generace – malíře, grafiky, scénografy, architekty a umělce z oblasti volného umění, kteří svým vyhraněným uměleckým výrazem vnesli do plakátové tvorby prvky svých tvůrčích uměleckých snah a experimentů.

Nadějný vývoj šedesátých let byl přerušen srpnovou okupací Československa. S příchodem normalizace po roce 1970 vstoupily do filmové tvorby a plakátu vlivy opětovně zavedené cenzury a autocenzury. Přesto si český filmový plakát díky několika tvůrčím osobnostem, jako byli Milan Grygar, Zdeněk Ziegler, Jiří Šalamoun a Josef Vyleťal, udržoval i v pozdějším období v zahraničí vysoce ceněnou výtvarnou úroveň.

Počátkem devadesátých let po zániku Ústřední půjčovny filmů v Praze se v českém filmovém průmyslu uplatnily zájmy privátních producentů a distributorů. Se zahraničními filmy nyní do České republiky přichází v rámci jednotné celosvětové marketingové kampaně komerční plakáty různých distribučních firem, na něž je doplněn přítiskem český text. Prostor pro současný český filmový plakát je omezen na zakázky k původním českým filmům a na propagaci českých filmových festivalů. Ale i zde je prioritou prodávat film, nikoliv prezentovat individuální umělecký program.

Plakáty jsou instalovány v 1. patře kina Svět před vstupy do sálu.