Archiv rubriky: Kunovice

Informační zastavení č. 28 KUNOVICE – OBEC

Historie

První písemné zprávy o vzniku pocházejí již z roku 1131. Na základě pozdější písemné zprávy z roku 1272 se dále uvádí ves Polom, jež později zanikla a jejíž existenci dokládá místní název Polomsko. Samotné Kunovice se poprvé připomínají roku 1413. Není však pochyb o tom, že Kelečsko, a s ním i území nynějších Kunovic, bylo osídleno již dávno předtím. Nejstarším dokladem je kamenný provrtaný mlat nalezený v Kunovicích v trati Niva. Z doby planětické kultury pochází nález střepů černých nádob ze žárových hrobů z období před 3000 lety. Jižně od obce se nachází vrch Kunovská hůrka (587 m n. m.) s hradiskem kultury popelnicových polí.
Svým charakterem zástavby jsou Kunovice vsí shlukovou, jež vznikla na obchodní cestě z Valašského Meziříčí směrem na Bystřici pod Hostýnem a z níž v těchto místech odbočovala cesta na Kelč. Osídlili ji lidé jakéhosi KundrátaKuneše ze Smoly, název tedy značí „ves lidí Kunových”. Obyvatelé se ve středověku živili převážně zemědělstvím. Ve znaku obce jsou proto dvě zlaté kuny, držící vztyčenou stříbrnou radlici.

Významné stavby

V roce 1892 byla postavena v Kunovicích filiální kaple Božského srdce Páně a zřízen místní hřbitov. V blízkosti se nachází sloup se sochou Panny Marie patrně z roku 1862, při cestě do Loučky stojí kaplička sv. Anny. Významnými sakrálními památkami u okrajů obce směrem na Kelč a Babice jsou kamenné kříže Na Páně a nad Křenovicí z let 1875 a 1880.  V obci se nacházejí dva pomníky obětem světových válek. Pomník obětem 1. světové války z roku 1919 se jmény padlých. Pomník obětem 2. světové války z roku 1945 se jmény čtyř popravených partyzánů – F. Kubala, K. Kurečka, K. Šuchty a J. Foldyny. Na Kunovické hůrce se nachází šestimetrová dřevěná rozhledna – jednoduchá vyhlídková věž skýtající pohled na Hostýnské vrchy, Oderské vrchy a oblast Poodří.

Obr. Kaple Božského srdce Páně s přilehlým hřbitovem vznikla v roce 1892. V blízkosti se nachází sloup se sochou Panny Marie. Foto J. Husák, 2018

Významné osobnosti

Významným rodákem je Rudolf Haša (1881-1963). Láska k přírodě jej přivedla ke studiu lesnictví, které se stalo jeho životním povoláním. V roce 1900 se stal posluchačem lesnického odboru Vysoké školy zemědělské ve Vídni. V roce 1919 byl jmenován profesorem pro obor lesnické ekonomie a odešel do Brna na tehdy zřízenou Vysokou školu zemědělskou, kde se stal hlavním pilířem lesnického oboru. Na vysoké škole zastával řadu akademických funkcí. Byl třikrát zvolen rektorem a dvakrát děkanem lesnického oboru. Pro svoji velkolepou činnost však nenašel v totalitní době velkého pochopení, a proto byl nucen svoje životní spisy a knihy tajně vydávat v zahraničí, převážně ve Švýcarsku. V naší republice měl snahu vydat Dějiny české myslivosti, ale pro velký vliv KSČ se mu toto dílo nepodařilo nechat vytisknout. Na jeho památku byla v Kunovicích vybudována Naučná stezka prof. Rudolfa Haši. Na dvanácti zastaveních seznamuje návštěvníky s obcí Kunovice ležící na úpatí Hostýnských vrchů. Stezka začíná u vlakového nádraží Kunovice-Loučka, pokračuje obcí Kunovice přes Kunovickou hůrku, na jejímž vrcholku se nachází dřevěná rozhledna skýtající krásný výhled na malebné panorama. Trasa pokračuje loukami a pastvinami do míst zaniklé středověké vsi Polomsko až k myslivecké chatě.

V obci působil učitel Josef Novotný (1896-1943), který byl popraven pro odbojovou činnost „Obrana národa” v Braslau roku 1943. Jemu věnovaná pamětní deska je dnes umístěna na budově základní školy,  kde působil až do svého zatčení. V Kunovicích se narodil legionář Josef Maňas (1897-1951), který se zasloužil o vznik a budování demokratického a svobodného Československa. Za své hrdinství v boji byl několikrát vyznamenán.

O přírodě Kunovic pojednává zastavení č. 27.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kunovická hůrka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KunovickaHurka.htm>

Kunovice – oficiální stránky obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.obec-kunovice.cz>

Spolek pro vojenská pietní místa – Kunovice obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1039-kunovice/>

Informační zastavení č. 27 KUNOVICE

Obec Kunovice leží na severovýchodním úpatí Hostýnských vrchů na samém rozhraní Valašska a Záhoří. Rozkládají se na mírném svahu, který vystupuje k nejvyššímu místu v obci, kopci Stráž s nadmořskou výškou 433 m. Obcí protéká potok Komárník.

Příroda

Jedinou botanicky hodnotnější lokalitou jsou vlhčí a mokřadní louky v sedle jižně od Hradiště (východně od Kunovské hůrky). Tam nalezneme řadu druhů vlhkých květnatých luk, ze vzácnějších např. prstnatec májový a mečík střechovitý. Jedná se o jedinou lokalitu těchto druhů v celém širším okolí. Z velkých stromů je v obci významný stoletý dubpamátný strom, který roste u železničního nádraží. Ze vzácnějších druhů ptactva se v oblasti Kunovské hůrky vyskytují výr velký a krkavec velký. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny nalezneme bramborníčka černohlavého a hnědého, chřástala polního či křepelku polní. Z dalších vzácnějších druhů pak jmenujme např. strnada rákosního hnízdícího v rákosí u toku Komárník, žluvu hajní či čápa bílého, který hnízdí již řadu let na místní farmě.

Na obzoru spatříme rozhlednu na největším z vrcholků Hostýnských vrchů – Kelčském Javorníku (865 m n. m.), ke které se dostaneme z blízkého nádraží v Rajnochovicích. Trasa vede kolem pozůstatků dvou středověkých hradůZubříče a Šamburku. Architektonicky velmi zdařilou stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel, v jejichž prohnutých tvarech lze najít odkaz na tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem. Dřevěná rozhledna se svou výškou 35 m nabízí neobvyklý výhled do kraje. Za příznivé dohlednosti tudíž spatříme nejenom pásma moravských a slovenských hor (Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Beskydy, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Strážovské vrchy, Povážský Inovec) a vrchovin (Drahanská, Zábřežská, Chřiby, Nízký Jeseník a Oderské vrchy), ale hlavně spousty sídel. Malých vesniček rozeznáme nepočítaně, větších měst nečekané množství – Kroměříž, Přerov, Olomouc, Lipník, Hranice, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín, Bystřici pod Hostýnem. Dokonce lze rozlišit několik známých památkových objektů – například hrady Buchlov a Starý Jičín, poutní kostely na Hostýně a Svatém Kopečku u Olomouce.

Jižně od Kunovic, nedaleko obce Rajnochovice nalezneme na příkré skalnaté stráni, dnes z větší části zarostlé keři a stromy, Přírodní památku Skalka-Polomsko. Předmětem ochrany je travnatá stráň s fragmenty teplomilných rostlinných společenstev s vzácným kakostem krvavým a silně ohroženým vstavačem mužským. Celý svah byl dříve využíván jako extenzivní pastvina. Vyvinul se v charakteristickou druhově pestrou louku s keři,  v níž byli zastoupeni průvodci karpatských luk i druhy křovinatých strání. Jmenujme např. vstavač bledý, v. kukačku, prstnatec májový, bradáček vejčitý, šalvěj lepkavou či prvosenku jarní.

Obr. Rozhledna na Kelčském Javorníku se svou výškou 35 m nabízí neobvyklý výhled do kraje. Foto J. Husák, 2018

O historii obce, významných stavbách a osobnostech pojednává zastavení č. 28.

 

 

Literatura a zdroje

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PP Skalka-Polomsko [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/polomsko.htm>

Kelčský Javorník: objevili jsme nejkrásnější rozhled na Moravě [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://cestovani.idnes.cz/kelcsky-javornik-a-vylet-0xq-/tipy-na-vylet.aspx?c=A151119_122740_tipy-na-vylet_tom>

Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kelčský javorník [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KelcskyJavornik.htm>