Informační zastavení č. 23 Kelč

Území Kelečska vykazuje mnohé stopy osídlení již v pravěku. Právě tudy procházela Jantarová stezka, dálková komunikace vedoucí od Baltu do Podunají. Na významu nabyla v období středověku a právě s touto trasou nepochybně souvisí i nález tzv. Kelčského pokadu, depotu mincí a zlomkového stříbra, učiněný roku 1938 na vrchu Strážný (399 m. n. m.) SZ nad Kelčí. Dle datace mincí (především německých a arabských) se dá usuzovat na ukrytí pokladu nedlouho po roce 1002.
Kelč, dnešní tzv. Staré město, se v pramenech poprvé připomíná v roce 1247, kdy zde již stál kostel sv. Petra a Pavla a existenci obce již v této době potvrzují také archeologické nálezy. Navíc i dlouhé náměstí s řadou památkově chráněných domů dodnes respektuje původní severojižní směr pradávné obchodní cesty, která bývala živoucí obchodní tepnou Evropy. Renesanční zámek vybudoval v letech 1579 – 98 biskup Stanislav Pavlový na místě původní středověké tvrze. Dnes je sídlem odborného učiliště a je součástí památkové zóny. Tzv. Nové město Kelč pak bylo založeno ve 13. století na území bývalé vsi Sazany, severozápadně od Starého města.
Kelč v minulosti proslula nejen výrobou dýmek, ale i svými slavnými rodáky, bratry Křičky (hudební skladatel Jaroslav a básník Petr), které dodnes připomíná malá expozice v jejich rodném domě.

Informační zastavení č. 23 Kelč