Informační zastavení č. 24 KELČ – RYBNÍK CHMELNÍK

Soustava rybníků s názvem Chmelník slouží zejména k rybolovu a rekreaci. V jeho okolí se nachází poměrně pestrá vodní fauna – zahlédnout můžeme např. volavku popelavou, čejku chocholatou, vzácného ledňáčka říčního i čápa bílého. Na mokřadních lukách kolem rybníka pak zaslechneme skokana skřehotavého, zahlédneme užovku obojkovou či ropuchy, žije zde též škeble rybničná. V okolí Chmelníku se doposud zachovaly porosty starých hlavatých vrb. Na rybníku probíhají každoroční závody Dračích lodí. Meandry Juhyně jsou od rybníků Chmelník až po Babice přírodně hodnotné. Po velkých vodách je její tok částečně zpřírodněný. Nalezneme zde bohaté břehové porosty s typickou jarní kvetenou – sasanka pryskyřníkovitá, orsej jarní a další. V řece žije též chráněný rak bahenní.

Příroda v okolí Kelče

Kelečsko je nejméně lesnatou oblastí vsetínského okresu, avšak téměř všechny zdejší lesy jsou, jako jediné v okrese, tvořeny zachovalejšími listnatými porosty se skladbou dřevin blízké přirozené.

Největším lesním komplexem je les Doubrava rozkládající se na svazích nad levým břehem Bečvy. Doubrava je tvořena listnatými stromy – ve vyšších částech buky, v těch nižších pak s převažující lípou a habrem, méně s dubem, místy s javorem klenem, břízou a jasanem. V okolí Kelče převažuje zemědělská krajina, což výrazně poznamenalo místní ráz.

Ve flóře jsou zastoupeny i některé ochranářsky zajímavé druhy. Většina z nich je však soustředěna pouze do tří lokalit, jimiž jsou les Doubava, Zadní díly se zachovalými květnatými loukami a okolí Hájového potoka s přirozeným korytem a bohatým břehovým porostem. Ze vzácnějších druhů rostlin se vyskytují – z orchidejí vzácný vstavač bledý a prstnatec Fuchsův, dále oměj vlčí, lilie zlatohlavá, konvalinka vonná, z horských poloh byla do údolní nivy Bečvy splavena kýchavice Lobelova. Na Zadních dílech se vyskytuje teplomilný srpek obecný a černýš rolní, dále pak sněženka podsněžník, kozí brada luční či chrastavec luční.

Ze vzácnějších druhů ptactva se vyskytuje čáp černý hnízdící v Doubravě, jeřáb lesní, krkavec velký, datel černý, chřástal polní, čejka chocholatá či ledňáček říční stavící si své hnízdní nory ve strmých březích potoka Juhyně. V tůňkách v Doubravě žije vzácný čolek obecný, v Kelečském náhonu má jediné známé naleziště kriticky ohrožený mlž velevrub nadmutý.

V Kelči se nachází též dendrologicky hodnotnější parčík menší rozlohy, zachovalé meandrovité úseky Juhyně, hodnotné rákosiny, zbytky extenzivních sadů se zachovalou květenou, zpřírodněné koryto Bečvy s listnatými lesy a vzácnými rostlinnými druhy, Kelečský náhon s břehovým porostem hlavatých vrb, které jsou mimo jiné důležitým refugiem vzácného hmyzu a hnízdištěm řady druhů dutinových ptáků a řada dalších hodnotných lokalit. Zajímavostí je jistě to, že byla roku 1942 v Kelči vykopána největší a nejzachovalejší rybí fosílie v celé oblasti. Její délka činí bezmála 70 cm.

Na břehu říčky Juhyně v Kelči roste stoletá lípa velkolistá, ke které se váže tragický příběh z 2. světové války. Dne 8. prosince 1944 na ní byl oběšen mladý, teprve pětadvacetiletý partyzán, Vladimír Šišák z Přerova za to, že jak prameny praví „verboval osoby pro slovenské povstání a udržoval styk s partyzány. Akt měl být vykonán jako odstrašující případ právě v Kelči, pro místní obyvatelstvo, aby partyzány nepodporovali. Tuto nešťastnou událost dnes připomíná pomník s nápisem: „Svůj život jsem převtělil do svaté lípy, duši svou dal jsem rád národu. Protože věřím zas, jako jsem věříval v jaro a v slunce a v svobodu jen víra je silnější než smrti šípy.

Obr. V okolí Chmelníku se nachází pestrá vodní fauna – zahlédnout můžeme např. čápa bílého, který zde zalétává za potravou z hnízd v Kelči a Kladerubech.

O historii obce, významných osobnostech a stavbách pojednává zastavení č. 23.

 

 

Literatura a zdroje

Janoška, M., 2000: Valašsko očima geologa. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 72 s. ISBN 80-244-0085-5.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Památné stromy Valašskomeziříčska – Lípa Vladimíra Šisáka [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz/assets/File.ashx?id_org=17636&id_dokumenty=28632>

Spolek pro vojenská pietní místa – Kelč, Vladimír Šišák [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/14668-pomnik-vladimir-sisak/>

Zpravodaj Městského úřadu v Kelči 11/2014, „…jen lípa je silnější než smrti šípy“ [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.kelc.cz/e_download.php?file=data/editor/146cs_152.pdf&original=Zpravodaj+11+2014-2.pdf>